Treasure
4. 3. 2025 - 4. 4. 2025
CZ: Poklad je mnohoznačný pojem. Někdo si pod ním představuje cennosti, jiný přátele. Nejnovější malířský cyklus Markéty Bábkové (1993) v sobě spojuje obojí, protože sice klade jemný vizuální důraz na věci, ale důsledně ve spojení s člověkem. Její nedoslovné senzitivní malby na hraně mezi realitou a abstrakcí je stejně tak dobře možné nazývat šperkovnicemi. Podobu schránek, které ukrývají nejrůznější osobní věci sugeruje totožný formát obrazů, jehož velikost téma ještě zvýznamňuje. Objektová zátiší vynořující se z chaosu nepředmětnosti jsou svého druhu zastřenými biografiemi ukotvenými v utajené privátní archeologii. Přestože se v kompozicích objevují i šperky, častěji se jedná o nejrůznější drobné předměty - amulety, talismany nebo osobní relikvie pro ochranu nebo štěstí, jejichž další moc spočívá především ve schopnosti znovu vyvolat zastřené po/city nebo dokonce vrátit čas.
EN: Treasure is an ambiguous concept. Some people think of treasure, others think of friends. Markéta Bábková's latest painting series (1993) combines both, because it puts a subtle visual emphasis on things, but consistently in connection with people. Her non-literal, sensitive paintings on the edge between reality and abstraction could just as well be called jewel boxes. The resemblance to boxes that hide all sorts of personal belongings is suggested by the identical format of the paintings, the size of which adds to the theme. The object still lifes emerging from the chaos of the objectless are a kind of veiled biographies anchored in a secret private archaeology. Although jewellery also appears in the compositions, more often than not they are all sorts of small objects - amulets, talismans or personal relics for protection or good luck - whose additional power lies primarily in their ability to recall obscured po/cities or even turn back time.
Ve stínu elipsy
28. 1. 2025 - 1. 3. 2025
CZ: V současnosti je Tomáš Predka (1986) na české scéně respektovaným představitelem formální nepředmětné malby, jejíž kvality se postupně rozvíjejí v závislosti na procesu intenzivního vizuálního přemýšlení. Jak dokazují práce z dřívější doby, někdy se v jeho obrazech sice volně odrážejí vnější podněty, ale i v takových případech se straní konkrétnosti. Svou pozornost věnuje nějakému významově otevřenému principu, který má zároveň symbolický potenciál, jako je například světlo. V současné době se ale čím dál tím více zaměřuje především na děje uvnitř obrazového prostoru, takže tématem jeho malby se stává malba samotná a spolu s tím i její vizuální proměna.
EN: Currently, Tomáš Predka (1986) is a respected representative of formal non-object painting on the Czech scene, whose qualities gradually develop depending on the process of intensive visual thinking. As evidenced by his earlier works, his paintings sometimes loosely reflect external stimuli, but even in such cases he avoids concreteness. He devotes his attention to a principle that is open to meaning and that also has symbolic potential, such as light. However, nowadays he is increasingly focusing primarily on the events within the pictorial space, so that the subject of his painting becomes the painting itself, and with it its visual transformation.
MEDIA PARTNERS
